2. – Splněná přání
(No, to určitě)(No naše bohužel ne…)
Červen 2017/
Channy a Mia seděly v letadle, které je mělo odvést až do Karibiku, kde mají obě dívky strávit zbytek června a kus července. (Pamatujete? V minulé kapitole tam měly být týden. Tohle nezní moc jako týden.) (Nějaké nesamostatné jsou… Nejen že si nedokážou zapamatovat, na jak dlouho že jedou, ještě je tam musí letadlo odvést za ručičku.)
„Channy, jsi v pohodě?"
„Ehm...co?" (Asi ji dostalo, že se o ni vážně zajímá.) zeptala se černovláska a podívala se na svojí blond kamarádku.
„Ty na něj pořád myslíš že jo?" zeptala se Mia a naklonila se k Channy, která jen přikývla. Blondýnka se zhluboka nadechla a měla co dělat, aby neprotočila očima. (Cítím se podobně.)
„Teď mě dobře poslouchej Channy. Chápu, že jsi ho milovala a on tě ignoroval, ale teď mu to musíš dát sežrat rozumíš? Teď mu nesmíš podlézat, aby si tě všiml. On si musí uvědomit, co všechno ztratil, když tě ignoroval rozumíš?" (Můžeš něco ztratit, když jsi to předtím vůbec neměl?) (Jakože má pokračovat v jeho ignorování, aby mu ukázala, jaká je škoda, když se ignorovali navzájem? :D ) nabádala kamarádku Mia.
"A-ale..."
"Channy, musíš." (Jo, musíš. PROSTĚ MUSÍŠ!)
"Jenže já to asi nedokážu," povzdychla si Channy, zvedla se a odešla k toaletám. Už se chytila za kliku od toalet, když ucítila něčí ruku, jak jí prohrabuje vlasy. (Jo to je zcela normální, že když někam jdu, prohrabuju vlasy lidem okolo.) Prudce se otočila a -nijak to neplánovala- toho dotyčného praštila. (Jojo. Ty jsi se otočila a zcela neplánovaně jsi mu držela ruku ve výšce obličeje. To vykládej holubům.)
"Au," řekl překvapeně mladík a chytil se za tvář.
"Haydene? Jak? Co? Kde?" (KDE??? Tak asi u těch toalet, kde jinde!!!) koktala Chantelle a hleděla na něj s očima plnýma překvapení. Nečekala
to, že ho potká ještě v letadle. (Já bych řekla, že spíš nečekala, že ho ještě potká tyto prázdniny.)
"Spíš bych se měl ptát já, co tady děláš ty," (Na dámských toaletách?? Chlapče, ty dnes boduješ. Jsi ale dobrý, jestli jsi v tom nesmyslném řetězci jednoslovných otázek odhalil otázku, co tu děláš.) podíval se Hayden a promasíroval si bolavou tvář. Na
jeho tváři se začala rýsovat dívčina dlaň.
"Promiň že jsem tě praštila. As Miou, což je moje kamarádka kterou jsi viděl na letišti, jsme si
vyrazily do Karibiku. Mimochodem, jsem ráda, že tě znovu vidím, i když jsi mi hrozně ublížil." (Úžasná věta.)(*facepalm* Aneb jak mu to dát sežrat.)
"Channy já....nechtěl jsem ti ublížit a..."
"Ale ublížil jsi Haydene. Proč ses mi celé ty tři roky neozval ani jednou? To jsem ti byla vážně až tak moc ukradená??" (JO!)
"Channy, pochop mě. Vzpomeň si, jak ses chovala. Bývala jsi vlezlá, naivní puberťačka. A hlavně by to ani tehdy nefungovalo, podle toho, co jsi mi psala. Nechtěl jsem ti ublížit, ale bylo to nutný. (Kde byl její anděl strážný, když se zamilovala do tohohle idiota… Vysvětlit jí to tě nenapadlo?) Potřeboval jsem v klidu nastoupit na školu a dodělat jí okapy."
"Jenže ty ještě na tý škole jsi. (No a? On tě nekontaktoval, že s tebou chce začít chodit… zatím.) Máš před sebou ještě rok," namítla Channy a oči sejí začaly plnit slzami. Hayden k ní přistoupil ještě blíž a položil jí ruku na tvář. Dívka vzhlédla a její pohled se střetl s jeho.
"Poslouchej mě Channy. Nikdy jsem neměl v úmyslu ublížit ti, ale tenkrát jsem s tebou nechtěl nic mít. Ale kdo říká, že je to tak i teď?" pousmál se Hayden a zahleděl se do černovlásčiných očí. (Je to jen mnou, nebo se vám taky zdá, že tady by bylo logičtější zmínit barvu očí?) Chantelle ho od sebe prudce odstrčila a založila si ruce na prsa.
"A kdo říká, že tě pořád chci?! Ublížil jsi mi! Čekala jsem na tebe rok a pak jsem se vzdala naděje! Světlo na konci mýho tunelu zhaslo! (Rozsviťte někdo!) A chceš něco vidět?!" (A pak si vytáhla tričko nad prsa.) vyjela Channy na Haydena, otočila levou ruku Žílami (To je musela mít velké...) k němu a ukázala mu jizvy, které tam měla. "Vidíš to?! (Pokousal mě upír...) To je jen kvůli tobě! (A jen kvůli tobě teď budu ve Stmívání!) Jen kvůli tobě jsem si málem vzala život! Uvědomuješ si to vůbec?!"
"Cha-Channy, co-co se to děje? Kde je ta dívka, kterou si pamatuju? (Kde je ta vlezlá, naivní puberťačka?!) Co se s tebou stalo?" nechápal mladík a ustoupil od Channy o krok.
"Co se stalo? Nestalo se nic Haydene, aspoň podle tebe ne. Vrátíš se za mnou a děláš jakoby se nic nestalo! Uvědomuješ si aspoň jednu věc a to, Že mi ubližuješ?! (Mně zase ubližuje to velké Ž.) Ubližuješ mi už jen tím, Že děláš, Že se nic nestalo!" (Napsat “Že...” na začátek věty a pak to zkopírovat za čárky není dobrý nápad.) "To si vážně myslíš?! Kdybych dělal, že se nic nestalo, tak bych asi na krku nenosil tohle!" zaječel Hayden a sáhl si pod tričko. Jakmile ruku zpod trička vyndal, tak ji rozevřel a ukázal dívce předmět, který visel na zlatém řetízku. Channy zalapala po dechu a překryla si ústa rukou. Na tom řetízku totiž visel předmět, který pro ni znamenal hodně. “H-Haydene! T-tu voodoo panenku ale n-nepropíchneš, ž-že ne?” Na tom řetízku visel přívěsek s dívčiným jménem.
"Kdes-kdes to vzal?" vykoktala Chantelle a pohledem hypnotizovala přívěsek, který se Haydenovi houpal v ruce.
"Takže už mě budeš poslouchat? Před třemi roky, když jsme byli venku, tak ti tohle spadlo z krku. Chtěl jsem ti to dát, jenže ty už jsi musela domů. (Stačilo zvednout to a upozornit ji, že jí něco spadlo.) Nestihl jsem to. Schoval jsem to u sebe a věřil jsem, že se ještě někdy uvidíme, abych ti to mohl předat.
Červen 2017/
Channy a Mia seděly v letadle, které je mělo odvést až do Karibiku, kde mají obě dívky strávit zbytek června a kus července. (Pamatujete? V minulé kapitole tam měly být týden. Tohle nezní moc jako týden.) (Nějaké nesamostatné jsou… Nejen že si nedokážou zapamatovat, na jak dlouho že jedou, ještě je tam musí letadlo odvést za ručičku.)
„Channy, jsi v pohodě?"
„Ehm...co?" (Asi ji dostalo, že se o ni vážně zajímá.) zeptala se černovláska a podívala se na svojí blond kamarádku.
„Ty na něj pořád myslíš že jo?" zeptala se Mia a naklonila se k Channy, která jen přikývla. Blondýnka se zhluboka nadechla a měla co dělat, aby neprotočila očima. (Cítím se podobně.)
„Teď mě dobře poslouchej Channy. Chápu, že jsi ho milovala a on tě ignoroval, ale teď mu to musíš dát sežrat rozumíš? Teď mu nesmíš podlézat, aby si tě všiml. On si musí uvědomit, co všechno ztratil, když tě ignoroval rozumíš?" (Můžeš něco ztratit, když jsi to předtím vůbec neměl?) (Jakože má pokračovat v jeho ignorování, aby mu ukázala, jaká je škoda, když se ignorovali navzájem? :D ) nabádala kamarádku Mia.
"A-ale..."
"Channy, musíš." (Jo, musíš. PROSTĚ MUSÍŠ!)
"Jenže já to asi nedokážu," povzdychla si Channy, zvedla se a odešla k toaletám. Už se chytila za kliku od toalet, když ucítila něčí ruku, jak jí prohrabuje vlasy. (Jo to je zcela normální, že když někam jdu, prohrabuju vlasy lidem okolo.) Prudce se otočila a -nijak to neplánovala- toho dotyčného praštila. (Jojo. Ty jsi se otočila a zcela neplánovaně jsi mu držela ruku ve výšce obličeje. To vykládej holubům.)
"Au," řekl překvapeně mladík a chytil se za tvář.
"Haydene? Jak? Co? Kde?" (KDE??? Tak asi u těch toalet, kde jinde!!!) koktala Chantelle a hleděla na něj s očima plnýma překvapení. Nečekala
to, že ho potká ještě v letadle. (Já bych řekla, že spíš nečekala, že ho ještě potká tyto prázdniny.)
"Spíš bych se měl ptát já, co tady děláš ty," (Na dámských toaletách?? Chlapče, ty dnes boduješ. Jsi ale dobrý, jestli jsi v tom nesmyslném řetězci jednoslovných otázek odhalil otázku, co tu děláš.) podíval se Hayden a promasíroval si bolavou tvář. Na
jeho tváři se začala rýsovat dívčina dlaň.
"Promiň že jsem tě praštila. As Miou, což je moje kamarádka kterou jsi viděl na letišti, jsme si
vyrazily do Karibiku. Mimochodem, jsem ráda, že tě znovu vidím, i když jsi mi hrozně ublížil." (Úžasná věta.)(*facepalm* Aneb jak mu to dát sežrat.)
"Channy já....nechtěl jsem ti ublížit a..."
"Ale ublížil jsi Haydene. Proč ses mi celé ty tři roky neozval ani jednou? To jsem ti byla vážně až tak moc ukradená??" (JO!)
"Channy, pochop mě. Vzpomeň si, jak ses chovala. Bývala jsi vlezlá, naivní puberťačka. A hlavně by to ani tehdy nefungovalo, podle toho, co jsi mi psala. Nechtěl jsem ti ublížit, ale bylo to nutný. (Kde byl její anděl strážný, když se zamilovala do tohohle idiota… Vysvětlit jí to tě nenapadlo?) Potřeboval jsem v klidu nastoupit na školu a dodělat jí okapy."
"Jenže ty ještě na tý škole jsi. (No a? On tě nekontaktoval, že s tebou chce začít chodit… zatím.) Máš před sebou ještě rok," namítla Channy a oči sejí začaly plnit slzami. Hayden k ní přistoupil ještě blíž a položil jí ruku na tvář. Dívka vzhlédla a její pohled se střetl s jeho.
"Poslouchej mě Channy. Nikdy jsem neměl v úmyslu ublížit ti, ale tenkrát jsem s tebou nechtěl nic mít. Ale kdo říká, že je to tak i teď?" pousmál se Hayden a zahleděl se do černovlásčiných očí. (Je to jen mnou, nebo se vám taky zdá, že tady by bylo logičtější zmínit barvu očí?) Chantelle ho od sebe prudce odstrčila a založila si ruce na prsa.
"A kdo říká, že tě pořád chci?! Ublížil jsi mi! Čekala jsem na tebe rok a pak jsem se vzdala naděje! Světlo na konci mýho tunelu zhaslo! (Rozsviťte někdo!) A chceš něco vidět?!" (A pak si vytáhla tričko nad prsa.) vyjela Channy na Haydena, otočila levou ruku Žílami (To je musela mít velké...) k němu a ukázala mu jizvy, které tam měla. "Vidíš to?! (Pokousal mě upír...) To je jen kvůli tobě! (A jen kvůli tobě teď budu ve Stmívání!) Jen kvůli tobě jsem si málem vzala život! Uvědomuješ si to vůbec?!"
"Cha-Channy, co-co se to děje? Kde je ta dívka, kterou si pamatuju? (Kde je ta vlezlá, naivní puberťačka?!) Co se s tebou stalo?" nechápal mladík a ustoupil od Channy o krok.
"Co se stalo? Nestalo se nic Haydene, aspoň podle tebe ne. Vrátíš se za mnou a děláš jakoby se nic nestalo! Uvědomuješ si aspoň jednu věc a to, Že mi ubližuješ?! (Mně zase ubližuje to velké Ž.) Ubližuješ mi už jen tím, Že děláš, Že se nic nestalo!" (Napsat “Že...” na začátek věty a pak to zkopírovat za čárky není dobrý nápad.) "To si vážně myslíš?! Kdybych dělal, že se nic nestalo, tak bych asi na krku nenosil tohle!" zaječel Hayden a sáhl si pod tričko. Jakmile ruku zpod trička vyndal, tak ji rozevřel a ukázal dívce předmět, který visel na zlatém řetízku. Channy zalapala po dechu a překryla si ústa rukou. Na tom řetízku totiž visel předmět, který pro ni znamenal hodně. “H-Haydene! T-tu voodoo panenku ale n-nepropíchneš, ž-že ne?” Na tom řetízku visel přívěsek s dívčiným jménem.
"Kdes-kdes to vzal?" vykoktala Chantelle a pohledem hypnotizovala přívěsek, který se Haydenovi houpal v ruce.
"Takže už mě budeš poslouchat? Před třemi roky, když jsme byli venku, tak ti tohle spadlo z krku. Chtěl jsem ti to dát, jenže ty už jsi musela domů. (Stačilo zvednout to a upozornit ji, že jí něco spadlo.) Nestihl jsem to. Schoval jsem to u sebe a věřil jsem, že se ještě někdy uvidíme, abych ti to mohl předat.
(A pak ji další tři roky ignoroval.) Dej mi prosím poslední šanci. Dej mi šanci tohle všechno mezi námi napravit. Prosím."
Channy přimhouřila vztekle oči a propálila mladíka pohledem svých tmavých očí. Poté se její obočí stáhlo do jedné úzké linky.
"Dej mi čas na rozmyšlenou. A dej mi jeden jediný dobrý důvod, proč bych ti tu šanci měla dát," zasyčela, otočila se na podpatku a odkráčela zpět na své místo. (Takže o ten důvod zas tak moc nestála.) (Takže na tu toaletu se jí najednou už asi nechce.)
"Kde jsi byla?" zajímala se Mia, když se Chantelle usadila na své místo.
"Na toaletě," vymluvila se Channy a připoutala se, jelikož se celým letadlem ozvalo: Prosím připoutejte se. Budeme přistávat!
Když konečně letadlo kleslo na zem, tak se obě dívky zvedly a vyšly z letadla k místu, kde si vyzvedly svá zavazadla.
"Kolik je hodin?" zeptala se Channy, zatímco si brala svůj kufr.
"Za hodinu máme být v hotelu," (Myslím, že takhle otázka nezněla...) odpověděla Mia klidně a sebrala i svůj kufr s věcmi. (Počkat, tady něco nesedí. “...sebrala i svůj kufr...” To už předtím táhla nějaký cizí?) Obě dívky se vydaly na několikaset (ouvej!) metrovou cestu do hotelu, který je za hodinu přivítá na měsíc. (Tak tohle už definitivně není týden.) (Slušné prodlužování pobytu v hotelu, kam se nakonec ani nedostanou.) Konečně byly venku a mohly se nadechnout čerstvého vzduchu, když se za nimi ozval výkřik;
"Tu šanci bys mi měla dát, protože tě miluju!" (*facepalm* My Immortal ne!!!)
Obě dívky se prudce otočily a Chantelle, jako na povel, zbledla. (Zbledni! Hodná Chantelle, dostaneš kostičku...) Za nimi totiž stál bezdomovec v roztrhaných šatech, který strašně smrděl (Hayden a díval jen a jen na ni). (Ten bezdomovec byl ještě lepší varianta...)
"A..." začala Chantelle, "Jak můžu vědět, že to myslíš vážně? Jakou mám záruku, že si se mnou zase jen nehraješ?!"
"Takže tobě jde jen o důkaz?"
"Tak nějak," přikývla Chantelle. Byla to chvilička, ani jeden z nich nevěděl, jak se to stalo, ale Hayden přešel k Chantelle, popadl ji kolem pasu, vyzvedl ji do vzduchu a zatočil s ní. (Myslím, že Hayden asi musel vědět, jak se to stalo.)
"Haydene, pusť!" vyjekla Channy se smíchem a mladík jí pomaličku spustil na zem. Sotva se špičkama bot dotkla země, tak se k ní naklonil a zlehka přitiskl své rty k těm jejím. Channy mu dala facku jako každá normální holka (se přestala smát a jeho polibek mu oplatila). A dala do něj veškeré city a veškerou lásku, která jí naplňovala. Když se po chvíli od sebe odtáhli, tak Chantelleniny (Chantelle, bez Chantalleny, k Šantaléně…) tváře přímo hořely a Hayden měl na tváři šťastný úsměv.
"Tak už mi věříš?"
"Věřím," přikývla Channy a po tváři jí stekla slza štěstí. (Takže slovům nevěří, ale když ji vyzvedne do vzduchu a otočí s ní, bere to jako důkaz lásky. Aha.) (Činy jsou přece důležitější než slova, to se říká, ne?) Hayden slzu setřel palcem a dívku schoval do objetí. Nikdo nevěděl, kam se dívka poděla (jak dlouho tam takhle stáli). Nikdo netušil, že se právě splnilo to, co si Chantelle přála. Ani jeden z nich netušili, že se právě dostali do známého filmu. Právě Chantellina láska k Haydenovi zapříčinila, že se její přání splnilo. (Já teda slyšela, že láska je ta nejsilnější magie na světě, ale že až takhle silná?) (Počkej, ale ona ho přece milovala už předtím! Tak se tam měli dostat před třemi lety, to by je tam možná rovnou někdo zabil!)
Nazdárek Piráti :D
Máme tady další kapitolku :D :D (Ach jo.) Chantelle a Hayden jsou spolu a Mia jim dělá křena
:D :D :D
Za hvězdičky a komenty budu ráda
Vaše JessieNka
Channy přimhouřila vztekle oči a propálila mladíka pohledem svých tmavých očí. Poté se její obočí stáhlo do jedné úzké linky.
"Dej mi čas na rozmyšlenou. A dej mi jeden jediný dobrý důvod, proč bych ti tu šanci měla dát," zasyčela, otočila se na podpatku a odkráčela zpět na své místo. (Takže o ten důvod zas tak moc nestála.) (Takže na tu toaletu se jí najednou už asi nechce.)
"Kde jsi byla?" zajímala se Mia, když se Chantelle usadila na své místo.
"Na toaletě," vymluvila se Channy a připoutala se, jelikož se celým letadlem ozvalo: Prosím připoutejte se. Budeme přistávat!
Když konečně letadlo kleslo na zem, tak se obě dívky zvedly a vyšly z letadla k místu, kde si vyzvedly svá zavazadla.
"Kolik je hodin?" zeptala se Channy, zatímco si brala svůj kufr.
"Za hodinu máme být v hotelu," (Myslím, že takhle otázka nezněla...) odpověděla Mia klidně a sebrala i svůj kufr s věcmi. (Počkat, tady něco nesedí. “...sebrala i svůj kufr...” To už předtím táhla nějaký cizí?) Obě dívky se vydaly na několikaset (ouvej!) metrovou cestu do hotelu, který je za hodinu přivítá na měsíc. (Tak tohle už definitivně není týden.) (Slušné prodlužování pobytu v hotelu, kam se nakonec ani nedostanou.) Konečně byly venku a mohly se nadechnout čerstvého vzduchu, když se za nimi ozval výkřik;
"Tu šanci bys mi měla dát, protože tě miluju!" (*facepalm* My Immortal ne!!!)
Obě dívky se prudce otočily a Chantelle, jako na povel, zbledla. (Zbledni! Hodná Chantelle, dostaneš kostičku...) Za nimi totiž stál bezdomovec v roztrhaných šatech, který strašně smrděl (Hayden a díval jen a jen na ni). (Ten bezdomovec byl ještě lepší varianta...)
"A..." začala Chantelle, "Jak můžu vědět, že to myslíš vážně? Jakou mám záruku, že si se mnou zase jen nehraješ?!"
"Takže tobě jde jen o důkaz?"
"Tak nějak," přikývla Chantelle. Byla to chvilička, ani jeden z nich nevěděl, jak se to stalo, ale Hayden přešel k Chantelle, popadl ji kolem pasu, vyzvedl ji do vzduchu a zatočil s ní. (Myslím, že Hayden asi musel vědět, jak se to stalo.)
"Haydene, pusť!" vyjekla Channy se smíchem a mladík jí pomaličku spustil na zem. Sotva se špičkama bot dotkla země, tak se k ní naklonil a zlehka přitiskl své rty k těm jejím. Channy mu dala facku jako každá normální holka (
"Tak už mi věříš?"
"Věřím," přikývla Channy a po tváři jí stekla slza štěstí. (Takže slovům nevěří, ale když ji vyzvedne do vzduchu a otočí s ní, bere to jako důkaz lásky. Aha.) (Činy jsou přece důležitější než slova, to se říká, ne?) Hayden slzu setřel palcem a dívku schoval do objetí. Nikdo nevěděl, kam se dívka poděla (
Nazdárek Piráti :D
Máme tady další kapitolku :D :D (Ach jo.) Chantelle a Hayden jsou spolu a Mia jim dělá křena
:D :D :D
Za hvězdičky a komenty budu ráda
Vaše JessieNka
Žádné komentáře:
Okomentovat