The end or the begenning?? [Ninjago] - 4. Trust me

Nebojte, autorčiny fantazie jsme se nezalekly, a proto jsme zpět s další částí Ninjaga. A ano, je to debilní. Až se některé části nedaly glosovat. Mimochodem, ona debilita tohoto dílka snad došla i autorce, protože jej smazala z wattpadu, takže si originál asi nepřečtete, no. Máme ještě uložený text tří kapitol, takže to doglosujeme a poté se podíváme na jinou povídku. A jelikož odkaz, který jsme dávaly hned u první části, nefunguje, dáme vám zde alespoň geniální přezdívku autorky.

Claw

A její krásná přezdívka je JsemBOZIMiselik12. Jinak si užijte kapitolu 

Lerie

V minulém díle:

Probudila jsem se v něčí postely příjemné na dotek, ale za to dost šokující (dotaz... ta postel je šokující?) (to víš, obdoba elektrického křesla) co tady dělám. Protáhla jsem se a promnula ospalé očim. Prohlédla jsem si pokoj potom trochu světla vyšlo (světlo vstalo z mrtvých, oživlo a vyšlo...) že dveřích které byty (aha) pootevřené. Sednout si bylo pro mě dost těžké ještě mě moje tělo trochu neposlouchalo, (zlé tělo, zlobivé! běž do kouta.) no budu opravdu queen  jestli vstanu z postele.... (no a já budu fakt dobrá, pokud dokážu bez psychické újmy zvládnout tuhle povídku...)

Klobouk dolů dokázala jsem se dostat přes tuto část (ke dveřím). Božeeee...schody! (Sataneeee... tahle povídka!) Po velkém trápení se schody (co? začaly se přesouvat?) jsem z jedné místnosti uslyšela smích (sarkastický) ,hm... nejsem tu sama". (a co když se smála lampa? nebo stěna?) Šla jsem přímo k těm hlasům. (stejně jako první mrtvoly v hororech. Lerie, to vypadá nadějně.) (mám nám udělat popcorn?)(že se vůbec ptáš. slaný, prosím.) Dost trapně to vypadalo (nicméně to nebylo trapnější, než tahle věta.), můj balanc pořát nebyl "online". (což o tom, tvůj slovosled taky ne...)To opírání o stěnu a ta divná chůze k tomu. (zapomněla jsi ještě na to zvláštní přemýšlení) Zvědavě jsem vykoukla že dveří...aha,že mě to nenapadlo dřív (já se ani nedivím, vzhledem k tomu, že nepřemýšlíš...),vždyť on mě unesl…..už po druhý. (kdy ji unesl poprvé?)(v úchylných snech autorky?) Vrátila jsem se zpátky k prohlížení jeho vzhledu, převléká se někdy??? Vždyť vypadá stejně jak předtím. (to je velice důležité. *zív*)  Zahlédla jsem něco za pasem...takou……kovovou věc.(Díky tomu popisu úplně vím, co tím myslela.) Teť mi došlo mnohem víc než bylo potřeba. (já si tím tak jistá nejsem...)(například to, že napsala "teť", úplně vyvrací tvrzení předchozí věty.)„Oooo……můj....božeeee....to byl on kdo mě dal tu ránu mezi oči....šáhla jsem si na nos „au!!" Dost to bolelo.(ano, tenhle pokus o přímou řeč/myšlenky dost bolel. nemáte někdo bělidlo?) Ale takovou bolest jsem vůbec nečekala….. (víš, kolik já nečekala věcí? třeba tvoji vysokou inteligenci (sarkasmus))počkej,ta hlaveň…..ten.....pokus o dramatičnost.....před mim čelem….. (autorka evidentně zbožňuje mimy, jinak si to nedokážu vysvětlit...)ten zasraný hard (to je přesmyčka nebo pokus o angličtinu?) něčím namokřený, co dokáže člověka uspat, na mém obličeji……(také máte zcela běžně na svém obličeji zasraný hadr?) to všechno on!!!!" (a popisovací schopnost očividně taky není tvá parketa...) Všechno jsem si to řekla pro sebe v mžiku, byť pro glosátorky to bylo jako několik hodin. Ale zapomněla jsem se schovat takže už ví,že jsem vpoho(nechci ti to kazit, ale ty jsi v pořádku nikdy nebyla O:)),když vidí že stojím a sleduju co dělá. Zbledla jsem nad tím a tou bouchačkou, logicky(to slovo bych zde nepoužila.) si jí aspoň někde schován nebo nenápadně odložím tak aby nešla vidět. Rychle se schovat.! (eh? proč to vůbec nechápu?)(protože glosuješ Ninjago)

Chvíli po hádce se šéfem jsem zaslechl "au " vzhlédl jsem od mobilu a podíval kdo to řekl,na kraji za dveřmi vyhlížela Claw a v ruce držela sig sauer mosquito. "Dobře napsané čárky, nebo život," řekla. V jejích oči byl čistý strach(jak vypadá špinavý strach?), bledá jak stěna,ale jak uviděla můj pohled okamžitě se schovala a stejně tak pomocné sloveso být, čárka, mezery a smysl povídky. Nádechl jsem se a šel za ní.....ale pak jsem si vzpomněl na to,že mám kolem pasu zbraň (buch!) asi už vím proč v jejích očich byl jen čistý strach. (protože jí čteš myšlenky?)(protože tak jako my četla tuhle povídku?)Byla schoulená vedle dveří a trochu brečela.... (ideální místo na skrýš...)

Stál vedle mě už jsem čekala,že mě zastřelí za to co jsem viděla.(To zvládneš! Stiskni tu spoušť, nebuď srab!) V mích očích najednou stékaly větší potůčky slz. (nejsem sice úplně dobrá v biologii člověka, ale zdá se mi nemožné, aby v očích stékaly slzy...)(natož větší potůčky.) Dřepl si vedle mě a objal mě (ne, prosím ne. *v zoufalství mlátí hlavou do polštáře.*). Ze strachu to se mnou trochu cuklo,ale brečela jsem dál. Do ucha mi zašeptal: „neboj to na tebe není,ale až se ti bude lépe věřit (lépe věřit? poseidóne... ty to vidíš) a tvůj stav se zlepší budeš to (protože je moc nebezpečné říct zbraň... ta zbraň by ho totiž za to mohla zastřelit) mít taky."(*mumlá cosi nesrozumitelného s obličejem v polštáři.*)To to(a le ne!) řekl a naprosto klidným hlasem. Co tím myslel?? Jak až mě se bude lépe věřit!? Neznám ho, ani nechci číst tuhle sračku,chci jen vědět kde je můj bráška a ostání,co sněma provedly(ty zlé, zlé ženy)!! A ještě mě k tomu políbil na spánek(kde mám ten kýbl?).Vůbec mě to neuklidnilo. (no mě by taky neuklidnilo, kdyby mě neznámý chlápek začal dávat pusy...)

Začal mi zvonit mobil,šel jsem pro něj.... A sakra,za se šéf....(A sakra, zase "za se".) Z mobilu zařval jeho velice rozlobený hlas.

„Dekvente(to má být jméno? *dusí se smíchy* kam na to ty autorky chodí?)!!! Chci tu dívku!!!! Nenáleží tobě(běžná mluva mafiána. připomíná mi Voldemorta z Máj Imórtl.)!! Zítra na schůzi hned!!!! A vem si jí sebou!!! Jestli nepřijdeš sní!! Ponížím tě před celím spolkem hecrů!!!"  (*povzdechne si* to je tak dramatické s těmi vykřičníky)(*snaží se rozdýchat "hecry"*) Po téhle větě tipnul (co? za jak dlouho se s tou holkou vyspíš?)(asi bych měla nastavit stopky.). Jak já ho nesnáším.! pořádný nádech,ale jak jsem chtěl vydechnout,stála vedle mě a dívala se dost nejistým pohledem na mě. „co všecho jsi slyšela??" Dostal jsem sní jedno slovo,které mě dost děsilo. „ všechno ". (co je na tom tak děsivé?)(tak třeba náhodné psaní velkých/malých písmen) „Já-,kam jdeš?!" Někam utekla po schodech nahoru,asi do mé ložnice. Holky to tak dělají, podle mě já si to tak myslím. (a ty jsi naprosto debilní, já si to tak myslím)

Zamkla jsem za sebou dveře aby nemohl za mnou. (A teď se chovej normálně a zdrhej oknem. Nejsi tady ku...sakra na prázdninách, unesl tě!) Hm...to je velká koupelna. Moje oblečení na tom nebylo moc dobře asi mě zase seřve Wo,že přišel o drahé mokino a navíc na mě je to drahé :3. (Ehm, jasně. *Otupěle hledí na text.*) No nic...jdu asi do sprchy musím si myšlenky srovnat v hlavě. (a realita brečí chudák schoulená v koutku)

Teplá příjemná voda padající na moje tělo mě osvěžovala. Nejlépe se přemýšlí ve sprše. (ty jsi něčeho takového schopná?) Chvíli jsem se zamyslela nad něho a jeho rozhovor s někím(au! i čárka se lekla.) kdo byl dos (to má být španělštína? dneska se v těch jazycích autorka nějak překonává. ještě je tak dobře použít, ale co bych taky po ní mohla chtít...) naštvaný a mluvil o mě. Každé slovo mi vrtalo v hlavě (škoda, že jen slovo)(mám sehnat vrtačku?),ale nejvíc ze všeho jaký spolek hecrů?! Asi tak po 30 minutách přemýšlení jsem zastavila vodu,šla se osušit a do něčeho čistého se obléct.

Nemám ráda špinavé věci. Jsem radči v čistých a voňavých věcech (což dostatečně vyjádřila přechozí věta.) Neměl tu nic kromě jednoho dost huňatého županu. Nebudu vtom špinavém přeci, nat tím županem jsem se trochu pousmála a oblékla. (ona se trochu oblékla do županu? jak?)(nezavázala si ho? takže měla zakryté jen záda a část boků...) Byl tak přenádherně chundelatý a tak hedvábný. A tak příjemně voněl po jablkách. Na mě až moc velký, trochu jsem ho tahala po zemi.

Stála jsem před dveřmi připravená otevřít si,když v tom zaťukal. Trochu jsem se lekla. „Jseš tam??....." „né!!" (samozřejmě sarkasticky(když už, tak ironicky)) „hele kdybys tam nebyla tak mi nikdo neodpoví a nebude zamčeno, nááádhero. " (neříkej, ineligééénte) „Mám jméno..." „Ale tvoje jméno jsi mi neřekla." „Cizím lidem neříkám mé jméno natož ještě hecrům!!"(Poseidóne!) „ale-..." Mlčel... „víš co??" „hm.." jsem opravdu zvědavá co s něho vypadne, „když ti já řeknu moje jméno, řekneš pak to svoje???

Čekal jsem na odezvu, „mlčení nebo ignor znamená souhlas." (dětinštější ta konverzace už být nemůže, co?)

„hele já tvoje příjmení znám nepotřebuju vědět jméno. "„tak aspoň mi otevřeš dveře né??!"„Možná, "„jenom abych si je neotevřel sám >:3" (mě by vážně zajímalo, jak říkají ty smajlítky...)(jenom abych si je neotevřel sám. šipka doprava, dvojtečka, trojka. sezame, otevři se!) Pak mi asi došlo,že nemá náhradní oblečení, „nepotřebuješ náááhodou jiné oblečení??(třeba svěrací kazajku?)"„stačí mi tvůj načechraný župan xP"„hej!!! To je můj župan.!! Dobře hele já ti zatím přinesu moje oblečení a pak ti koupím v tvoji velikosti....oki?" Odešel jsem,nechci slyšet její odpovědí. Stejně by v tom županu za chvíli zmrzla.

Yay....tuhle skříň jsem dost dlouho neuklidnil,ale určitě tam něco bude. (to je tak geniální zakončení kapitoly... vážně jsem lepší neviděla) (WHAT ARE YOU DOING, YOU MOTHERFUCKERS! It was...Dumbledore. No dobře, i MI mělo lepší konce kapitol :'()

Taaaaak ……to je další díl teť bohužel nebudu moc stíhat, učitelky zrovna chtějí něco na reprezentaci školy, nebo se bude psát. Dost mě mrzí, že nikdo nic nepíše. (a mě a Claw do toho nepočítáš? zklamala jsi mě)(bylo by moc hnusné, kdybych jí poslala odkaz?) Mám takový pocit že vás to vůbec nezajímá. (ale jako jo, jako ne že ne) Pls. O.o nááázor!!? :/(děsný. lépe by to napsala kočka převalováním se na klávesnici.)

Míša <3